Plány Maxe Verstappena po F1? Přivést talenty z virtuální závodění do reálného motorsportu
/ Svět virtuálních závodů už dávno není pro fanoušky motorsportu něco neznámého. Naopak, v posledních letech zažívá toto odvětví přímo raketový růst. Ano, největší boom přišel během covidu, kdy se na skutečných tratích závodit nemohlo. Ale nyní je čím dál jasnější, že si esport našel své místo, fanoušky, a hlavně úzké propojení s motorsportem.
Řeč je samozřejmě o sim racingu, tedy virtuálním závodění na simulátorech, které si zakládají si na vysoce realistickém zpracování. To už není Mario Kart, ale pečlivě vyvinutá hra s cílem napodobit chování skutečného vozu, a to na trati vytvořené z laserových dat s milimetrovou přesností. A nemusí jít o velké tovární simulátory, ale o domácí kokpity.
V současné generaci pilotů Formule 1 má už snad každý doma svůj simulátor a hned několik z nich se jim věnuje výrazněji. Namátkou třeba Lando Norris nebo Charles Leclerc, vlastní tým má pak Fernando Alonso. Samotná Formule 1 má vlastní sérii F1 Esports. Nejvýznamnější ikonou je však bezesporu Max Verstappen, ten nejenže patří mezi elitu ve Formuli 1, ale zároveň sbírá úspěchy také na platformě iRacing.
Pro čtyřnásobného šampiona nejde jen o intenzivní koníček, ale také o regulérní přípravu na závody. V současnosti, kdy každý kilometr na reálné trati je drahý a testování je navíc výrazně omezeno, je toto často jediný způsob, jak získat více času za volantem. Hned je jasné, že právě proto v sim racingu dříme velký potenciál.
Není tak překvapením, že Verstappen spoluvlastní jeden z nejúspěšnějších týmů scény virtuálních závodů. S ním pak absolvuje, často i osobně, ty největší závody. Nezřídka i během svých náročných závodních víkendů ve Formuli 1. A klidně i do 3 hodin do rána.
„Všichni si pokaždé myslí, že je to jenom hra, jenom zábava, ale za mě, dosáhnout tady vítězství je stejně tak těžké a někdy dokonce i těžší než v reálném životě,“ řekl Max Verstappen ve svém rozhovoru pro The Athletic.
V rámci podpory svého týmu se objevuje i ve videích na sociálních sítích, kde mimo jiné porovnával právě reálné a virtuální závodění: „Z 90 až 95% je to to samé, v těch zbývajících 5% už se schovává jen to, co nenahradíte – usazení a připoutání se v autě a přetížení.“
Přitom Verstappen svou cestu k simulátorům hledal déle, než by se zdálo a seriózněji to začal brát až s příchodem do Formule 1. Právě tady mohl trénovat okruhy, a hlavně soutěžit a závodit. Hned si v tom našel motivaci.
„Uvědomil jsem si, že když máte kolem sebe opravdu dobré jezdce, tak je to vlastně docela dobrá zábava. Chtěl jsem do toho jít pořádně a být v tom dobrý. To už musíte jít krok za krokem, pořídit si správné vybavení a získat od jezdců ty správné rady, jak si sestavit svůj simulátor,“ doplnil čtyřnásobný mistr světa.
Ale to je jen začátek, stejně tak jako v reálném motorsportu, i tady je na té nejvyšší úrovni stále důležitější kvalitní fyzická a mentální příprava, jídelníček, ale také technické znalosti. Také tady je potřeba řešit nastavení vozu, telemetrii, mít kouče nebo i inženýra. V tom navíc dochází v poslední době posun vzhledem k profesionalizaci esportu a nástupu AI technologií.
„Vlastně dělám úplně to samé jako v reálném životě. Pracuji na nastavení vozu, na strategii, závodím, zajíždím k mechanikům, přesně tohle všechno,“ reagoval Verstappen na otázku, co ho na virtuálních závodech vlastně baví.
Dokonce zmínil i zajímavý příběh, kdy mu sim racing přišel vhod. Bylo to v roce 2021, kdy při tehdejší Velké ceně Velké Británie měl nehodu s velkým přetížením 51G. Necelý týden poté už seděl ve svém simulátoru a zkoušel, jak reaguje jeho tělo.
„Někteří si myslí, že se simulátor nemůže rovnat reálnému autu, ale já mám svůj brzdový pedál nastavený pěkně tvrdě. Mohl jsem si tak vyzkoušet svoje koleno a také kotník. Když jsem pak naskočil v Maďarsku zpátky do auta, už jsem nemusel vyvinout o moc víc síly než doma. A všechno bylo v pohodě, včetně krku.“
Ve světě virtuálních závodů existuje hned několik platforem, ve kterých se dá soutěžit. Každá má něco svého, ale všechny už dnes automaticky řadí závodníky do skupin podle jejich schopností, tzv. ranking systém. Každý si tak má vždy s kým dobře zazávodit a ti nejlepší se mohou klidně probojovat až na vrchol a na trati potkávat Verstappena.
Přitom začít s virtuálními závody není drahá záležitost, a to hlavně v porovnání s reálným motorsportem. Není potřeba sponzory a nikdo tak ani neřeší, z jaké země jste. Velká většina závodů je otevřena komukoli. Právě toho si je Verstappen moc dobře vědom a kolem toho plánuje i svou budoucnost po Formuli 1. Rád by naše virtuálního šampiona, který by dokázal přetavit své úspěchy do skutečného světa.
„Vím, že to bude trvat, ale chci najít talent, který budu moci přivést do reálného světa. Ne každý to v sobě má, někteří jsou zkrátka dobří v tom, co dělají a v reálu už se jim nemusí dařit, ale chci jim dát tu šanci. Ideálně, aby začali u mě, pak se přesunuli pod tovární značku a potom už si sami vybudovali úspěšnou kariéru. To by byl krásný příběh,“ uzavřel Verstappen svůj sen.
Česká elita ve virtuálních závodech
V Česku se virtuální závodění těšilo vždy poměrně velké oblibě a dnes jde ještě přístupnější záležitost. A zatímco v nejprestižnějších sériích v motorsportu Čechů moc nenajdete, právě ve světě sim racingu je jich poměrně dost. Hned několik závodníků se svou pílí a talentem dostalo na nejvyšší světovou úroveň.
Příkladem může být letošní Daytona 24, ano opravdu závod na celých 24 hodin s posádkami a se vším. Virtuálního závodu, který se konal týden před tím reálným, se mimo Maxe Verstappena zúčastnilo hned několik Čechů – Martin Kadlečík, Martin Sirotek, Lukáš Přáda a Martin Štefanko. Všichni dobře známí z českého šampionátu Mercedes-Benz Virtual GP.
