Racemake chystá virtuálního závodního inženýra s využitím AI
/ Umělá inteligence otevírá v dnešní době spoustu možností, a to i ve světě závodů. Jedním z příkladů je i projekt s českými kořeny Racemake, který chce přinést do simulátorů virtuálního závodního inženýra s umělou inteligencí. Ambicí je pak ale tento projekt nasadit i v reálných závodech. O celém projektu se v exkluzivním rozhovoru rozpovídal jeden z jeho autorů Milan Bosko.
Reálné a virtuální závodění se neustále sbližuje a simulátory hrají hlavní roli v přípravách na skutečnou závodní trať. S rostoucím vlivem a výkonu umělé inteligence se navíc otevírají nové možnosti ve zpracování dat, a to jak při vývoji vozů, tak i při přípravě nastavení vozu nebo analýze telemetrie. Tohle všechno je ale stejně tak důležité i při přípravách na virtuální závody.
Ve světě esportu tak naplno funguje trh s inženýry a kouči. Každý si může najmout člověka, který vám připraví nastavení vozu na míru a pomůže se posunout v jezdeckých aspektech. Během závodů pak sleduje veškeré dění a může do sluchátek předávat důležité informace a upravovat i strategii dle soupeřů.
Tohle je i základem právě projektu Racemake, který si dává za cíl zastoupit celou funkci kouče a závodního inženýra. Ve své úvodní fázi zatím virtuální inženýr funguje jen se simulátorem Assetto Corsa Competizione, ale vše je stále v počátcích. Na projektu je také zajímavá česká stopa, protože se na jeho vývoji kromě závodníků Jamese Baldwina a Eamonna Murphyho podílí také Milan Bosko, se kterým jsme připravili rozhovor.
“Naší dlouhodobou vizí je vytvořit umělou inteligenci, která chápe interakci mezi závodním autem, jezdcem, okruhem a různými podmínkami jako je počasí, stav trati a všechno další, co k tomu patří,” popsal Milan Bosko základ celého projektu.
Aby tohle bylo možné, tak je ale potřeba nejprve zpracovat obrovské množství dat, desetitisíce zajetých kol od uživatelů, ze kterých skládá referenční vzorek. Ten by ale neměl být jen jeden, cílem je nabídnout jezdcům postupné zlepšování krok za krokem. Na své si tak přijde jak začátečník, tak i ostřílený závodník.
“Za nás nemá smysl dělat produkt, který je pro nějakou absolutně minoritní část trhu. Pro ty, kteří patří mezi nejrychlejší a jsou součástí esport týmů. To mluvíme o, netuším přesně, spíše nižších tisících. Samotný sim racing je sice malý trh, ale stále má 5 milionů lidí a náš cíl je udělat produkt pro velkou většinu z nich.”
Pro většinu lidí nemá smysl porovnávat svou jízdu s referenčním kolem v podání nejlepšího závodníka na světě. Je potřeba se posouvat postupně.
“Když začíná jezdec od začátku, tak nejdříve je rád, že vůbec zůstane na trati. Pak se dostává k tomu, že už zvládne slušně zajet kolo. Pak konzistentně zvládne 10 kol a pak už dokonce i celý závod. Ale pořád ztrácí někde čas nebo potřebuje více šetřit pneumatiky.”
A to už je právě chvíle, kdy do hry vstupuje závodní inženýr. Ten zajetá kolega zanalyzuje, najde nedostatky, navrhne možnosti, jak se posunout vpřed a pomůže udělat změny v nastavení auta. Což chce přesně Racemake nabídnout prostřednictvím umělé inteligence.
“Finální cíl je, abychom dokázali pochopit plný potenciál toho závodníka. Je to složitá věda, protože je třeba řešit každou jednotlivou fázi jezdce. Navíc, každý k závodění přistupuje jinak, má jiné vytěžování pneumatik, a to i v rámci delšího stintu.”
Racemake tak nabízí vizuální interpretaci telemetrických dat. Porovnává každý kousek kola, všechny průjezdy zatáček, chování na apexu, brždění a akceleraci. To vše pak jezdci nabídne stejným stylem, jako když by komunikoval s inženýrem. Tedy ne ve formě dat a čísel, ale normálními slovy.
Jak už u umělé inteligence bývá, nejdůležitější komoditou jsou data. Zvládnout každý vůz, okruh a navíc za různých podmínek a na rozličných úrovních znamená, že se umělá inteligence musí hodně učit. Jen k zjištění základních charakteristik je potřeba alespoň 10 000 kol od uživatelů platformy.
Z takového množství dat se už dají odhadnout i limity závodníka, jeho celkový potenciál, slabou stránku nebo i jízdní styl. A hlavně také postavit odpovídající nastavení vozu.
“Pokud třeba chci jet Barcelonu s vozem Formule 3, tak jako první začnu se setupem, který je až příliš bezpečný. Tedy je nedotáčivý, líný, ale pomůže mi zůstat na trati. Když na tom pak nechám tisíce hodin, tak už budu potřebovat něco výrazně ostřejšího, co bych na začátku ani neudržel. A my právě chceme sledovat celou tuhle cestu.”
Racemake si tak klade za cíl jezdce kompletně připravit na závod. Do budoucna dojde i na rozšíření na týmové funkce, a i robustní plánování vytrvalostních závodů. To už znamená hodně komplexní datovou analýzu, kdy můžete mít až čtyři závodníky sdílející jeden vůz a jedno nastavení vozu.
Současně se chystá i přidání hlasové komunikace, kdy by umělá inteligence dávala jezdci pokyny přímo do sluchátek. To už by pak fungovala jako člověk sedící na boxové zídce i během závodu a mohla tak ovlivňovat strategii a koučovat i za jízdy, s cílem maximalizovat potenciál v aktuálních podmínkách.
“Tam je výhoda, že ty modely už existují a některé jako open source. Jen je potřeba tam ta data dostat a naučit se, jak je přeložit. Jazykové modely vlastně nejsou problém, to je spíše u telemetrických modelů, kde se zpracovávají čistě čísla. Zvlášť pak se specializací na motorsport. Potřebuje vysvětlit, že tady je zatáčka a jestli klasická, vracečka, nebo má třeba dvojitý apex, který normálně nepochopí. A to je tisíce a tisíce hodin práce.”
V tuto chvíli Racemake spolupracuje se všemi vozy a tratěmi v simulátoru Assetto Corsa Competizione. Do budoucna se plánuje rozšíření i o další populární, i nově vznikající, závodní simulátory. Kdy k tomu dojde, to zatím není jasné. V tuto chvíli ale Racemake čeká důležitá změna ve vývoji. Ten měl od začátku na starosti tým ze společnosti Cleevio, ale Racemake nyní chce vytvořit také svůj vlastní vývojový tým, který bude s Cleeviem do budoucna úzce spolupracovat.
To vše ale souvisí ještě s jednou velkou ambicí tohoto projektu, a tou je aplikace i v reálném motorosportu. Možnosti testování na reálné trati jsou velice omezené a mít tak možnost angažovat virtuálního závodní inženýra a kouče, který má za sebou desetitisíce kol z virtuálních závodů, by mohlo být velice lákavé.
“V podstatě každý simulátor je variace toho, jak funguje realita. Nejlepší simulátory odpovídají, dejme tomu, na 98% realitě. Ty méně přesné jsou pak na 90% blízko k realitě. A když už dokážeme fungovat na více simulátorech, tak k realitě můžeme přistupovat jen k jako další variaci toho, co už známe.”
“Všechno, co děláme, je vlastně příprava pro použití s reálnými auty. A když se podíváme, kam teď směřuje umělá inteligence, nebo i celkový vývoj technologií, dříve nebo později touto cestou bezpochyby půjdou i reálné týmy. Některé už to třeba začaly aplikovat a kalkulují a interpretují údaje pro závodního inženýra,” dodal Bosko.
Jde o velice zajímavou myšlenku, kterou už teď mohou testovat zájemci z řad virtuálních závodníků. Kdo by měl zájem toto vyzkoušet, může se přihlásit na oficiálním webu projektu.
