Rozhovor! Český student na stáži u McLarenu, na čem pracoval?

Formule 1 není jen o jezdcích, ale stejně důležití jsou i chytří designéři a inženýři z technických oddělení, kteří vymýšlí a připravují jednotlivé monoposty. Není divu, že ty nejlepší z nich si pak stáje hýčkají stejně tak jako své piloty. Velkým příkladem může být Adrian Newey, jehož přestup do Aston Martinu rezonoval paddockem jak například přestup závodního jezdce.

Týmy se snaží neustále hledat ty nejlepší, kteří budou i mimo trať bojovat o každou tisícinu vteřiny. Jednou z cest jsou například stáže pro nadějné studenty z celého světa a právě u McLarenu, aktuálně nejlepší stáje na startovním roštu, působil půlroku také český student doktorských studií v Ústavu technické matematiky Fakulty strojní ČVUT Prokop Pučejdl.

Pučejdl sice sledoval Formuli 1 od útlého dětství, ale pravým fanouškem se stal až v posledních letech. Rozhodně se nedá říct, že by se svým studiem na ČVUT mířil do královny motorsportu. Navíc vůbec zájem o matematiku objevil až na vysoké škole, ale rychle ukázal svůj talent, když se začal zapojovat do projektů, které následně sbíraly mezinárodní úspěchy.

Reklama

Jednoho dne narazil na možnost stáže u McLarenu a zkusil to. Výsledek? Ukázalo se, že je perfektním kandidátem a dostal šanci stát se součástí výzkumné a vývojové sekce v oddělení aerodynamiky pro Formuli 1, kde pracoval na technologiích, které ovlivní McLaren pro několik dalších let.

Britská stáj se tak vrací k výrazné české stopě, která u ní byla již před 25 lety. Tehdy stáj sponzoroval tabákový výrobce, kterého u McLarenu zastupoval Pavel Turek. Nyní má McLaren nejen sponzora Allwyn, který je mateřskou společností české Sazky, ale v týmu také působí šikovní Češi. A my vám nyní přinášíme s Prokopem Pučejdlem exkluzivní rozhovor.

Exkluzivní nabídky práce

Všechny nabídky

Team Management Support

LN4 Fusion

Veneto, Itálie

Car Chief

AO Racing Team

St. Charles, Spojené státy americké

Payroll Analyst

GM Performance Power Units

Concord, Spojené státy americké

Jak těžké bylo se dostat do McLarenu?

„Musel jsem projít přes dvě kola pohovorů, přičemž ten druhý šel technicky a znalostně hodně do hloubky. Při tom jsem se trošku zapotil. Nemám informace z kolika zájemců mě nakonec vybrali, ale na pozici, na kterou hledali, jsem se asi opravdu hodil, ať už zaměřením studia či pracovními zkušenostmi. V tom jsem měl velké štěstí.“

Jaký je to pocit pro fanouška F1? Stát se najednou součástí takového historického týmu?

„Ještě první den v továrně se mi tomu nechtělo věřit. Připadal jsem si jako na exkurzi, a ne že tam budu opravdu chodit pracovat. McLaren si na tu historii opravdu potrpí, všude okolo vás jsou historické monoposty, sochy legendárních jezdců a kabinety plné trofejí.

Ale výběr týmu mi vyšel na jedničku. Prakticky od momentu, kdy jsem se dotkl ostrovní půdy, tak byl McLaren nejrychlejším autem na startovním roštu. Tím ale samozřejmě netvrdím, že jsem se o to zasloužil já!“

Jaké to bylo pracovní prostředí? A zažil jste ve Velké Británii nějaký kulturní šok?

„Už vícekrát se mě někdo ptal, jestli v inženýrském oddělení takto špičkového týmu pracují jen vědátoři a podivíni. Tak to můžu vyvrátit. Atmosféra v týmu byla skvělá, a to, že jsou všichni špičkový inženýři neznamená, že to zároveň nejsou fajn lidé. Takže po práci jsme si mohli zajít na večeři, nebo zahrát fotbal. Ale přes pracovní dny všichni pracují jako o závod. Byly dny, kdy jsem byl v práci pozdě do večera a stejně jsem odcházel mezi prvními.

Co se života v Anglii týče, tak je to v podle mě země na podobné úrovni jako tady u nás. Nejvíc jsem si musel zvykat asi na řízení vlevo, a protože jsem v Anglii byl českým autem, tak jsem umístěním volantu byl vlastně asi největší podivín já!“

Kde a na čem jste vlastně pracoval? Měl jste i nějakou roli v přípravách na nová pravidla v sezóně 2026?

„Je to výzkum a vývoj v oddělení aerodynamiky, takže jsem pracoval na technologiích, které pak využívají konkrétní designéři k návrhu aerodynamických komponent. Konkrétně jde o oblast simulací proudění vzduchu okolo auta pomocí výpočetní techniky, tzv. CFD. To je celá inženýrská podoblast, kde se stále hledají nové, rychlejší a přesnější metody, jak proudění počítat, a právě takové jsem pomáhal v týmu implementovat nebo testovat.“

„Neřešil jsem tedy tak navrhování konkrétních komponent na formuli, ale spíše jsem testoval nebo implementoval nové fyzikální či matematické modely, které pak využívají samotní návrháři na testování jejich designů. Sice tak nemůžu ukázat na konkrétní místo na monopostu s tím, že na tom je můj rukopis, na druhou stranu ale můžu říct, že na mnoho výpočtů byl použit třeba nějaký model, na kterém jsem pracoval.“

„Hodně věcí pak nejde ani nijak přesně časově zařadit, protože například urychlení výpočtů je něco, co se bude hodit v každé sezóně. Efektivita je velké téma, protože s prvním místem v poháru konstruktérů přichází dle pravidel i omezení výpočetního času.“

Jak vlastně probíhá takový aerodynamický vývoj komponent?

„U aerodynamiky se začíná čistě ve virtuálním světě, jelikož ten není tak zdrojově omezený, ačkoliv pravidla Formule 1 omezují i CFD simulace. Návrháři tak každý den vytváří nové tvary křídel, podlahy a dalších komponent a hledají každé místo, kde by ještě mohli najít nějaký aerodynamický výkon.“

„Pokud simulace na počítači indikuje zlepšení, tak se součástka vyrobí ve zmenšené variantě pro testování ve větrném tunelu. Pokud i tam vychází výsledky pozitivně, a zároveň korelují s počítačovou simulací, tak je už oprávněné se domnívat, že nová komponenta přinese zlepšení i na skutečném autě. V tu chvíli už opouští oddělení aerodynamiky a míří do výroby. Výsledkem je pak upgrade, který se přiveze na závodní víkend a pomůže Oscaru Piastrimu a Landu Norrisovi získat další setinu sekundy.“

Je to týmová práce, nebo je každý zodpovědný za něco? Jaký je prostor pro individuální kreativitu?

„Myslím, že jsem dostal relativně hodně prostoru pro samostatnost, a to také díky tomu, že jsem měl na starosti dlouhodobější projekty výzkumného rázu. Pokud šlo ale o věci, které se měly opravdu hned začít používat, tak to byla vždy týmová práce v tandemu se zkušenějšími kolegy.“

Cítil jste i ve vašem oddělení nějaký tlak?

„Jako stážista, který se navíc soustředil na dlouhodobější projekty, jsem moc tlak necítil. Ale obecně je Formule 1 náročnější prostředí plné deadlinů, jelikož je harmonogram diktován kalendářem sezóny.“

Co atmosféra v týmu? Panuje u McLarenu nějaká nervozita ohledně projektu 2026?

„Musím říct, že atmosféra byla velmi pozitivní. Mnoho lidí v továrně čekalo dlouhé roky na sezónu, jakou byla ta loňská nebo ta letošní. Okolo projektu 2026 cítím také spíše pozitivní atmosféru. Nevidím výraznější důvod, proč by McLaren nemohl zůstat v popředí i po změně pravidel.“

Jaká oblast aerodynamiky je teď ve Formuli 1 asi nejzajímavější?

„Asi všichni tuší, že současná pravidla, se kterými se vlastně tuto sezónu loučíme, jsou hodně o tzv. ground efektu, tedy přítlaku vycházejícího ze specifického tvaru podlahy. Takže je teď velmi důležitá kontrola proudění vzduchu pod monopostem. Kdo měl někdy to štěstí se podívat na podlahu současné formule tak ví, jak komplexní tvary vzduchových kanálů na spodku formule jsou.“

„Co se týče auta na sezónu 2026, tak tam je jednou z nových výzev třeba pohyblivé přední křídlo. To si můžete představit jako takové druhé DRS, akorát vepředu. Z aerodynamického hlediska je to nová výzva, protože změny na předním křídle ovlivňují proudění okolo celého zbytku auta.

Přečtěte si také

Jak budou vypadat vozy Formule 1 v roce 2026?

Byla to hodně speciální zkušenost? Být na stáži u týmu Formule 1?

„Ano, určitě bylo obohacující zkusit pracovat v nejlepším týmu současnosti toho nejpopulárnějšího motorsportu. Získal jsem mnoho profesních zkušeností, a hlavně poznal mnoho zajímavých lidí.“

Co byste doporučil studentům, kteří se chtějí dostat až do Formule 1?

„Já bych se osobně neupínal na formuli. Pokud se člověk vydává směrem techniky a inženýrství, tak ať si najde v této oblasti něco, co ho baví a pak ho to bude bavit v každé firmě. Práce v týmu pro formuli pak může být jen velmi příjemný bonus.“

Kdyby vám přistála od McLarenu nabídka na plný úvazek, zvažoval byste to? Nebo se chcete vydat jiným směrem?

„Teď mám v plánu pracovat tady v Česku a paralelně k tomu si dodělat doktorát na ČVUT. Potom bude možná čas udělat nějaké podobné rozhodnutí. Pokud by v tu dobu měl McLaren pořád zájem, tak by to asi bylo lákavé!“

Moc děkujeme Prokopu Pučejdlovi za rozhovor a držíme mu palce do budoucna!