Tým YART Yamaha si druhým místem z Bol D´Or zajistil zisk titulu mistrů světa vytrvalostních závodů motocyklů
/ Po odstoupení na 8hodinovce v Suzuce přijížděl tým YART Yamaha s Karlem Hanikou na legendární 24hodinovku Bol D´Or v Le Castellet s vedením pouhého jednoho bodu v šampionátu. Ze začátku závodu ztratil tým YART hodně času, kvůli technickým problémům a zdálo se, že titul poputuje poprvé k BMW. Štěstí se však obrátilo zády k BMW, když jim v poslední hodině závodu selhal motor, a tak se tým YART Yamaha stal mistrem světa vytrvalostních závodů motocyklů o jeden jediný bod.
Třetí závod ze čtyř letošního šampionátu FIM EWC se konal v Japonsku. Na 8hodinovém závodě v Suzuce se Týmu YART Yamaha moc nedařilo. Definitivním koncem toho víkendu byl pád Karla Haniky zhruba v polovině závodu. Solí do rány navíc bylo zranění Hanikova pravého kotníku, které naštěstí nebylo vážné.
Tým YART Yamaha tak na poslední závod sezony, legendární Bol D´Or, přijel s náskokem pouhého jednoho bodu na BMW Motorrad World Endurance Team. V kvalifikaci se týmu YART dařilo docela dobře. Na startu si nakonec vysloužili čtvrté místo a s ním i tři body do šampionátu.
BMW se však dařilo ještě lépe. Druhé místo jim vyneslo čtyři body, a tak obě trojice šli do třetí 24hodinového závodu sezony s rovným počtem bodů. Prvního stintu se v týmu YART ujal Marvin Fritz. Start se mu povedl, a tak předával Karlu Hanikovi na čtvrtém místě.
Netrvalo dlouho a Karel se dotáhl na záda třetímu BMW. Po vystřídání Haniky Jasonem O´Halloranem se již motocykl číslo 7 týmu YART nacházel na třetím místě s náskokem přes 40 vteřin na hlavní rivaly v souboji o titul, tedy BMW číslo 37.
Závod se postupem času začal vyrovnávat. Při sedmé hodině závodu se opět nacházeli motocykly YART a BMW těsně za sebou s rozdílem okolo půl vteřiny. Mezitím se ve vedení nacházel tým YOSHIMURA SERT MOTUL Suzuki a tím se také dotahoval do souboje o titul mistrů světa.
Exkluzivní nabídky práce
Všechny nabídkyTeam Management Support
LN4 FusionCar Chief
AO Racing TeamPayroll Analyst
GM Performance Power UnitsBohužel byl tým YART zdržen uvolněnou kapotáží. Trvalo jim tři zastávky v boxech, než se závadu povedlo plně odstranit a s tím ztratili přes jednu minutu. Tým se ale nevzdával. V noci však většinu práce odvedli Karel Hanika a Marvin Fritz, kteří se o motocykl Yamaha YZF – R1 střídali.
Jason O´Halloran totiž své první kola vůbec na okruhu v Le Castellet odjel až v úterý před závodem při soukromém testu. V noci proto nebyl schopen držet tempo svých týmových kolegů, a tak se ho tým rozhodl pošetřit na další závodění za světla.
Rozdávání bodů při 8. i 16. hodině závodu vypadalo stejně. Suzuki bralo body za první místo, BMW za druhé a YART Yamaha za třetí. Bylo tak jasné, že pokud chce tým YART získat titul mistrů světa, tak bude muset závod dokončit na druhém místě, tedy před BMW, nehledě na vítězství Suzuki.
Další problém, který trio týmu YART sužoval, byly žaludeční potíže. Za nedělního rozbřesku bylo dokonce Karlu Hanikovi tak špatně, že se museli na motorce po tři hodiny střídat pouze Marvin Fritz s Jasonem O´Halloranem. Ani jeden z nich se však nechtěl vzdát, a tak se i Karel opět vrátil na motocykl.
Se začátkem poslední hodiny závodu již šampionát vypadal ztraceně a tým YART začal postupně přijímat třetí místo. Nad okruhem Paul Ricard se však začalo zatahovat a opět objevila trocha naděje. Darem z nebes pro tým YART však nakonec nebyl déšť, ale obrovská smůla pro tým BMW.
Jejich motor totiž vypověděl službu pouhých 30 minut před koncem závodu. BMW tak proklouzl jejich první titul mezi prsty. Něčí smůla je však něčí štěstí, a těmi šťastnými tentokrát byl celý tým YART.
Poslední střídání mezi Hanikou a O´Halloranem proběhlo 20 minut před koncem a Jason již dovezl jejich Yamahu po 725 kolech zdárně do cíle, ale hlavně k titulu mistrů světa, který tým YART získal o pouhý jeden bod před loňskými mistry SART Suzuki.
Tým YART Yamaha se radoval již ze třetího titulu mistrů světa, Karel Hanika a Marvin Fritz ze druhého a „nováček“ Jason O´Halloran ze svého prvního.
„Upřímně řečeno jsem si ještě ten pocit nezačal užívat, protože jsem hodně unavený. Byl to rozhodně jeden z nejtěžších závodů mé kariéry, protože jsem se hlavně v noci trápil se silnými bolestmi žaludku a břicha.“
„Snažil jsem se jet tak dlouho, jak jen jsem dokázal, ale poté ráno už to prostě nešlo. Naštěstí za mě mohli na tři hodiny zaskočit Marvin s Jasonem, mezitím co jsem odpočíval. To také znamenalo, že jsem se mohl znovu dát do kupy a poté ke konci znovu sednout na motorku.“
„Také jsme tím dokázali, že se opravdu jednalo o týmové úsilí. Jsem na všechny moc pyšný. Prokázali jsme velké zlepšení na této trati, avšak nejen jako jezdci, ale i s motorkou a jako celý tým.“
„Je úžasný pocit vyhrát svůj druhý titul v EWC, ale nehodlám skončit u dvou. Chci třetí, čtvrtý, …, ale hlavně, nechci nikdy skončit. Chtěl bych moc poděkovat každému, kdo byl letošního titulu součástí, od Yamahy, přes Bridgestone po každého jednoho člena našeho úžasného týmu,“ okomentoval letošní Bol D´Or Karel Hanika.
