Dominika Musilová o světovém motokrosu, českých ambicích a ženách v motorsportu
/ Ve světě motocyklového motorsportu se stále výrazněji prosazuje také Dominika Musilová. Prostředí plné benzínu, adrenalinu a závodění je jí blízké už od útlého dětství a postupně se dostává i na mezinárodní scénu. Letos se dokonce postavila před kameru v roli reportérky pro FIM Flat Track. Svůj příběh nám popsala v našem rozhovoru.
Není pochyb, že motorsport má Dominika Musilová v krvi. K benzínu poprvé přičichla již v dětství, a to díky tatínkovi, který závodil na ploché dráze. Právě proto se její první vzpomínky také pojí s prostředím, které se později stalo její profesní doménou.
Dnes se Dominika pohybuje mezi motokrosem, plochou dráhou, médii a PR. Za sebou má zkušenost s českým týmem Martina Osičky v seriálu MXGP, roli pit reportérky světového šampionátu FIM Flat Track i nezapomenutelné chvíle v prostředí Formule 1. Jak sama říká, motorsport je pro ni školou života. A rozhodně nemá v plánu se spokojit jen tak s něčím.
Motorky jako rodinná záležitost
Jak to vše vlastně začalo? Už ve dvou letech se Dominika dostala poprvé do depa, a to s tátou jako plochodrážním závodníkem. To prostředí ji fascinovalo natolik, že si doma hrála na závodníka a v deseti letech pak dostala vlastní motokrosovou motorku. Není tak překvapením, že táta zůstává jejím nejvýraznějším motorsportovým vlivem.
„Lásku k motorsportu ve mně vybudoval jednoznačně můj táta. Postupně jsem pak na své cestě potkávala další lidi, kteří mě svými výsledky a přístupem k práci inspirovali v mých vlastních projektech.“
Právě projektů má Dominika víc než dost. Překvapí zejména jejich různorodost, jelikož se v nich mísí média, management, komunikace, PR, zkrátka všechno možné. Společným jmenovatelem ovšem zůstává právě motorsport.
Exkluzivní nabídky práce
Všechny nabídkySpecialista cenotvorby – Motorsport & Formule 1
RaceXAero Correlation Engineer
Audi Revolut F1 TeamMarketing Executive
United Autosports
„Ta pestrost je na tom asi nejzajímavější a opravdu mě baví každý druh práce, kterému se věnuji. Všechno se to týká závodění, jen pokaždé z jiného úhlu pohledu. Moje práce je obecně hodně kreativní a v mnoha případech mám volnou ruku k tvorbě, což mi na tom vyhovuje. Ráda pracuju s Adamem Bednářem, dělám mu PR a sociální sítě, nechává mě tvořit podle mých úvah, a to mě moc baví. Nehledě na to, že jeho skvělé výsledky mě k té práci motivují ještě víc,“ vysvětluje.
Tento přístup bezpochyby hrál roli v jejím rychlém vstupu do světového motokrosu. Loni už se zhostila role ředitelky závodu MMČR na dlouhé ploché dráze a letos už se pohybovala pravidelně ve světě MXGP.
„Do MXGP jsem se dostala celkem úsměvnou cestou. Na začátku tohoto roku mi jeden kamarád, který závodí, řekl, že se musím vypravit do Argentiny na první závod sezóny 2026, že to bude naprosto super závod a zážitek. A tak jsem jela. V Argentině jsem potom potkala český tým Martina Osičky, slovo dalo slovo a ve finále jsem s nimi objela celou sezónu. Celé je to vývoj, který se neustále posouvá dál,“
Inspirativní zkušenosti ve Formuli 1
Kromě toho ale zavítala také do světa Formule 1. Právě to také považuje za nejcennější zkušenost. Měla příležitost působit v komunikačním týmu Alpine, a právě tam zažila nezapomenutelný moment, když ji paddockem v Abu Dhabi provázel Flavio Briatore.
„Pamatuji si, jak se mnou Flavio chodil po depu v Abú Zabí a představoval mě legendám F1, jako třeba Jackiemu Stewartovi, Mattii Binottovi, Susie Wolffové a dalším. Přišla jsem si jako ve snu,“ říká, ale zároveň doplňuje ještě jednu důležitou zkušenost.
„Šéfka společnosti, pro kterou jsem pracovala v Monaku, byla pro mě obrovskou inspirací. Módní ikona, která stojí za celou komunikací Alpine v F1. Bohužel o těchto lidech nikdy není slyšet, ale stojí za všemi důležitými rozhodnutími týmu a sledují všechno. Snažila jsem se od ní naučit každý detail a musím říct, že na ní při své práci často myslím,“ přiznává svou velkou inspiraci a zároveň doplňuje, že hlavní je mít stále oči otevřené a využívat příležitostí, které se nabízejí. V motorsportu a z pohledu ženy to platí dvojnásob.
„Je to taková škola života, učím se každý den. Motorsport je zejména svět mužů a pracovat mezi nimi není vždy úplně jednoduché, někdy člověk musí mít velmi silný žaludek a nebrat si věci osobně. Obecně mě to pak naučilo trpělivosti, mít pokoru, věřit sama v sebe a své intuici. Člověk se nesmí nechat odklonit z nastaveného směru, přestože takových pokušení chodí hodně.“
První zkušenost před kamerou a rovnou ve světě
A daří se jí to skvěle. Letos se chopila role pit reportérky světového šampionátu FIM Flat Track. Přestože se v motorsportu pohybovala už delší dobu, práce před kamerou pro ni představovala úplně novou výzvu. Dominika se ale nezalekla.
„Nikdy bych nevěřila, že jednou budu pracovat před kamerou. Bylo to vzrušující a moc jsem si to užívala. Práce reportérky mě hodně naučila, protože to vyžaduje specifickou přípravu. Měla jsem dokonce pár lekcí herectví a rétoriky. Kromě podcastu, který jsme s kamarádem začali, jsem žádnou zkušenost před kamerou neměla, chtěla jsem být připravená. Nebylo vždycky jednoduché udržet koncentraci. Při rozhovorech v depu kolem nás jezdily motorky a chodili lidi, někdy jsem měla co dělat, abych neuhla očima nebo neztratila myšlenku. Celkově jsem za tuhle pracovní zkušenost vděčná, hodně jsem se naučila a otevřelo mi to cestu do FIM.“
Příprava na premiéru byla podle jejích slov intenzivní. Na první podnik v Nizozemsku se chystala přibližně dva měsíce dopředu. Nervozita byla obrovská a obávala se, že během vysílání zapomene připravené otázky. Musela se také připravit na nejrůznější nečekané situace, které mohou nastat. Jak tedy reagovala na otázku, zda cítila nervozitu?
„A jakou! Před závody v Holandsku jsem se skoro s nikým nebavila. Byla jsem dost nervózní a bála se, že všechny otázky zapomenu. Neustále jsem si je opakovala nahlas, a ještě mi k tomu byla zima. Bylo to takové malé divadelní představení, ale zvládla jsem to naštěstí dobře. Závod od závodu byl lepší a lepší, naopak poslední podnik v Pardubicích jsem si moc užívala,“ vzpomíná na začátky i postupné sbírání zkušeností.
„Pracovat hned pro seriál mistrovství světa před živou kamerou byl trochu oříšek. Zejména když jsme museli improvizovat, s produkcí jsme tomu říkali „freestyle“. Všechno je to o přípravě a zkušenostech. Určitě to teď vnímám jinak než na začátku sezóny. Na práci reportérky mě nejvíc baví ta „volná ruka“, sama jsem si vybírala, s kým budu dělat rozhovor a na co se budu ptát, bavilo mě to.“
Zajímavý moment zažila také během MXGP v Lokti. Tam ji oslovila reportérka seriálu Lisa Leyland s nabídkou rozhovoru o Julkovi Mikulovi, se kterým Dominika během sezony spolupracovala. Šlo o vůbec první situaci, kdy se sama ocitla na druhé straně rozhovoru před živou kamerou. Zároveň Lisu vnímá i jako svou inspiraci.
Jak si stojí Česko ve světě?
Díky svým světovým zkušenostem má teď unikátní příležitost porovnat českou moto scénu se zahraničím. Zatímco u Flat Tracku podle ní nejsou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi tak výrazné, protože jde stále o rozvíjející se disciplínu, u motokrosu je situace úplně jiná.
„Na závody motokrosu se chodí dívat desítky tisíc lidí. Nejdominantnější bylo Ernée ve Francii, kdy byl počet diváků za víkend určitě kolem 100 000. Dále pak Lommel v Belgii, to je centrum motokrosového světa. Musím říct, že ani Loket nezaostává. Opakem bylo třeba Turecko, na závody nebyl skoro nikdo, ale na pozávodní festival přišly davy lidí,“ říká, ale současně je jí líto, že třeba plochá dráha není v zahraničí tak známá jako u nás. Rozhodně se ale Česko nemá za co stydět.
„Obecně si myslím, že na tom v Česku nejsme špatně s organizací závodů. Vidím však nedostatek v propagaci mezi lidmi, a tím i množství fanoušků na závodištích a stadionech. Všechno je to samozřejmě závislé na finančních prostředcích. Věřím, že by pomohlo do Čech dostat vícero světových šampionátů, a tím i větší zájem ze strany světových firem na podporu těchto akcí.“
„Česko hostí téměř všechny světové šampionáty, MotoGP, MXGP, Speedway Grand Prix, FIM Flat Track a další. Dokonce vím, že máme potenciál jednoho dne zorganizovat F1 závody. Chce to tým šikovných lidí, kteří budou schopni skrze tyto velké šampionáty do Čech přilákat velké firmy a zlepšit tak popularitu českého motorsportu ve světě,“ doplňuje.
A co čeští fanoušci? Čím jsou specifičtí?
„Asi tím, kolik piva se na závodištích vypije (haha)! Musím říct, že čeští fanoušci jsou hodně zapálení, dokážou vytvořit skvělou atmosféru a nebojí se udělat rachot. Přesně to je to, co motorsport potřebuje, show.“
Mladé talenty a větší prostor pro závodnice
Velkým tématem je i podpora mladých závodníků. Ani v podpoře mladých závodníků si Česko nestojí špatně. Za úspěchy ale stojí pořádná dřina a dlouhé hodiny práce. A nechybí nám zajímavé talenty.
„Co se týče dětského a juniorského motokrosu, skvěle to teď nově nastavil promotér a státní trenér Emil Končel. Dělá pravidelné tréninky, soustředění, organizuje závody, jezdí na školení do zahraničí a propojuje juniory s venkovním světem. Vím, že se to děje i v jiných motoristických disciplínách, ale jde o tu intenzitu a nasazení, které se do toho vkládá. Je to dennodenní práce od rána do večera, a nejen odpoledne v úterý a ve čtvrtek na hodinu. Celkově bych podpořila a propojila motoristické zázemí, o které se mladí závodníci mohou opřít, pokud budou chtít jít cestou světového motorsportu.“
„Z okruhu lidí, ve kterém se pohybuji, tak mezi největší talenty patří určitě Adam Bednář na ploché dráze a Julek Mikula v motokrosu. Oba jsou velmi talentovaní a moc jim fandím. Věřím, že před sebou mají hezkou a úspěšnou budoucnost.“
Ženy jsou v paddocku stále viditelnější, ale jejich zastoupení v pracovních pozicích podle Dominiky zatím není příliš velké. Situace se nicméně postupně mění a příležitostí přibývá.
„Myslím, že se možnost pracovat v motorsportu pro ženy podstatně rozšiřuje. Do samotného závodění zase tolik nevidím, ale vzhledem k jednotlivým ženským disciplínám, které přibývají, bych si troufla říct, že ano. Vím, že FIM i FIA ženy v motorsportu hodně podporují a já tomu také fandím. Asi není tajemstvím, že dřív nebo později ženu uvidíme i v F1. Přála bych to Elle Häkkinen, je to skvělá závodnice s českými kořeny.“
„Možná by byl větší zájem, kdyby existovalo vícero šampionátů na různých úrovních. Věřím také, že by pomohly finanční odměny závodnicím. Motorsport je velmi nákladný sport, proto by každá iniciativa tímto směrem mohla přispět ke zvýšení zájmu.“
„Oddělené šampionáty vnímám velmi pozitivně. Spíš naopak, myslím si, že by se jednotlivé kategorie neměly míchat dohromady. Muži jsou od přírody silnější a jinak stavění. Společné závodění je prostě nebezpečné,“ doplňuje.
Velké ambice, široký záběr a chuť užívat si život
„Motorsport je neuvěřitelně adrenalinový svět, člověk musí být přesný, odolný vůči stresu, operativní a umět rychle reagovat na změnu. Čas, přesnost a trpělivost hrají velkou roli. Kdo tohle umí zkombinovat, věřím, že se mu může dařit. Člověk často pracuje mimo vlastní komfortní zónu, čehož se není třeba bát,“ říká a doplňuje, že o to důležitější je odpočinek. Ten ráda tráví s rodinou, na nákupech, wellness, sportem nebo v přírodě.
Aktuálně se věnuje převážně motokrosu a chystá projekt s jedním továrním týmem ohledně spolupráce na pozici PR a komunikace. Má jít o velkou, ale zajímavou výzvu. Kromě toho nadále pokračuje ve spolupráci s Adamem Bednářem.
„Do toho mám projekty mimo motorsport. Nechávám si šít vlastní značku oblečení, učím se francouzsky a spousta dalšího. Snažím se bavit životem,“ přibližuje své aktivity.
„Konkrétní profesní cíl nemám. Obecně jsem velmi ambiciózní člověk, což mě někdy víc stresuje, než prospívá. Nechávám to osudu, na svých projektech pracuju se 100% nasazením a hlavně konzistentně. Ale určitě vím, že se nespokojím jen tak s něčím.“
„Jsem obklopená spoustou profesionálních sportovců a jejich přístup k životu a ke sportu je prostě jiný, a to mě hodně motivuje. Zároveň jsem vypozorovala, že jakýkoliv neúspěch, který mě potká, ať už v soukromém nebo profesním životě, mě nakopne k tomu, abych na svých projektech pracovala ještě víc a soustředila se na svoji cestu. Je to zajímavé, ale funguje to,“ dodává Dominika.
Kam povede její další cesta? Dominika má dostatek energie, ambicí a chuti zkoušet nové věci. A právě proto bude zajímavé sledovat, kam ji její další působení ve světě motorsportu zavede.
