Martin Kadlečík: Souboj o titul s Koutem a dominance ve virtuálních závodech
/ Mezi nejvýraznější talenty českého motorsportu současnosti patří Martin Kadlečík. Jednadvacetiletý závodník loni bojoval až do posledních metrů o titul v TCR Eastern Europe, zatímco zároveň dominoval virtuálnímu šampionátu Mercedes-Benz Virtual GP a úspěchy si připisoval i na globální scéně. V exkluzivním rozhovoru mluví o souboji s Adamem Koutem, klíčových momentech sezóny i o tom, proč jsou simulátory dnes nezbytnou součástí cesty na vrchol.
Před pár lety začalo českým závodním prostředím hýbat nové jméno – Martin Kadlečík. Tato vycházející hvězda nenechala kámen na kameni a každým rokem se posouvá vpřed. V roce 2024 debutoval v seriálu TCR Eastern Europe, aby loni v barvách Aditis Racing už bojoval o titul se zkušeným Adamem Koutem. Tomu podlehl až v posledním závodě po nešťastné kolizi, ale v paddocku dal jasně najevo, že je s ním třeba počítat.
Ještě o něco úspěšnější a známější je pak jednadvacetiletý závodník ve světě virtuálních závodů. Poslední roky zcela dominuje největšímu česko-slovenskému šampionátu Mercedes-Benz Virtual GP, kde už posbíral tři tituly. Kromě toho patří mezi stálice v globálních sériích, kde soupeří se světovou elitou. O tom všem jsme si s Martinem popovídali na začátku roku v našem rozhovoru.
Martine, máš za sebou náročnou, ale úspěšnou sezónu 2025. Určitě jsi už měl čas si oddychnout, ale na druhou stranu – těšíš se zpátky za volant?
Zima je pro mě osobně nejtěžším obdobím, protože závoděním žiju a už se nemůžu dočkat další sezóny. Nicméně určitě se nenudím, trávím více času na simulátoru, sháním finance a možnosti spolupráce se sponzory a taky se věnuju studiu na univerzitě, kde mě v létě čeká bakalářská práce a státnice.
Jak bys zhodnotil loňskou sezónu v TCR Eastern Europe, kde jsi zazářil a ve 12 závodech získal hned 4 vítězství?
Exkluzivní nabídky práce
Všechny nabídkyTeam Management Support
LN4 FusionCar Chief
AO Racing TeamPayroll Analyst
GM Performance Power UnitsSezónu určitě hodnotím kladně. Mým předsezónním cílem bylo pravidelně bojovat o vítězství a pódia, což se vlastně podařilo skoro ve všech závodech. Nicméně tím, jak sezóna probíhala, jsem měl samozřejmě vidinu bojovat o titul a dal jsem do toho maximum, ale bohužel mi nebylo přáno a nehoda v posledním závodě pro mě byla velmi emotivní a taky finančně náročná.
Jaký byl ten boj o titul s Adamem Koutem? Je to těžký soupeř, vzhledem k jeho bohatým zkušenostem?
Adam je samozřejmě zkušený mazák a věděl jsem, že s ním boje jednoduché nebudou a nedá mně nic zadarmo. Jsem ale rád, že jsem se mu byl schopný vyrovnat a svádět s ním ostré, ale fair souboje. Doufám, že se v budoucnu ještě s Adamem na trati potkám a oplatím mu třeba loňskou porážku v celkovém pořadí. :)
V TCR Eastern Europe jsi debutoval v roce 2024. Jaký za tu dobu u sebe vnímáš pokrok? V čem ses nejvíce posunul a zlepšil?
Začátky v TCR nebyly jednoduché. Z auta jsem měl samozřejmě respekt a bylo to přece jen něco jiného než Clio Cup, který jsem do té doby jezdil. Nicméně myslím, že jsem se toho hodně naučil a cítím se v autě daleko komfortněji. Největším zlepšením byly pravděpodobně moje starty… Zatímco v roce 2024 jsem měl často problém neztratit na startu pozice, v loňském roce to bylo úplně něco jiného a bylo to poznat zejména ve druhých závodech víkendu, kde se otáčí startovní pole, a tak je start velmi důležitý.
Byl tam jeden moment – Brno, souboj s Adamem Koutem a manévr, který ti v posledním kole přinesl vítězství. Jak na to vzpomínáš? Byla ta tutovka, nebo velký risk? Co se jezdci honí hlavou v takovém momentu?
Víkend v Brně byl pro mě nezapomenutelný. Vybojované vítězství v obou závodech mi udělalo obrovskou radost a byl to pro mě highlight celé sezóny. Samozřejmě v souboji s Adamem jsem v tu chvíli myslel i na šampionát a věděl jsem, že pokud manévr nevyjde, bude šance na titul v posledním víkendu velmi malá. Šel jsem do toho s určitou dávkou rizika, ale věděl jsem, že to je moje šance a myslím, že se mi povedl hezký předjížděcí manévr. V hlavě se člověku honí v průběhu závodu hodně věcí, ale myslím, že v tomto případě jsem byl tak soustředěný, že jsem viděl jen trať před sebou a mezeru na vnitřku zatáčky. :)
Patříš k té generaci, která zároveň tráví hodně času na simulátoru a umíš oba světy bez problémů kombinovat. Jak myslíš, že si stojí moderní simulátory v porovnání s reálným závoděním?
Za mě je momentálně simulátor v podstatě povinností každého závodního jezdce. Kdo nejezdí na simulátoru, sám sebe připravuje o drahocenné zkušenosti, které je na reálné trati, vzhledem k financím, daleko těžší získat. Myslím, že simulátory jdou neustále dopředu a příkladem může být i déšť v iRacingu, který mě velmi dobře připravil na reálné závody v Mostě, kde se mi povedlo v proměnlivých podmínkách vyhrát, přestože pro mě byly podmínky úplně nové.
Loni ses stal už trojnásobným šampionem Mercedes-Benz Virtual GP, získal jsi 12 vítězství z 12 závodů. Jenže ani tady to nebylo tak snadné, na paty ti šlapal zkušený Martin Štefanko. Jak náročné to bylo? Jsou tam paralely s TCR?
Sezóna Virtual GP 2025 se povedla na výbornou, 12 vítězství jsem upřímně vůbec nečekal a jsem za to moc rád. Nicméně za všemi vítězstvími byla spousta práce, ono to tak možná zvenku nevypadá, ale pravidelně porážet nejen Martina Štefanka, ale i další rychlé jezdce, jako třeba mého týmového kolegu Martina Sirotka, není nic jednoduchého. S TCR tam určité paralely jsou, co se týká tvrdých soubojů, ale přece jen v reálném závodění o výsledku rozhoduje více faktorů, zatímco na simulátoru máme všichni víceméně stejné podmínky. Je to prostě trochu něco jiného.
V čem ti pomáhá virtuál k tomu stát se lepším závodníkem v reálu? Jak bys porovnal soutěživost mezi oběma světy?
Jedním z hlavních faktorů je určitě být schopný doručit pod tlakem. Na simulátoru je to možná ještě o něco těžší, protože rozdíly mezi jezdci jsou tak malé, že sebemenší chybička znamená propad o několik míst na roštu, což je často klíčové. Další důležitou dovedností, kterou piluji na simulátoru, je racecraft – to, jak se chovám v souboji, kolik místa mám nechat jinému jezdci, jak jet defenzivně a tak dále. To jsou ale jen příklady toho, jak mě sim racing zlepšuje, klidně bych mohl vyjmenovat několik dalších. Důležité však je, že to nedělám jenom proto, abych se zlepšil v reálném závodění, ale hlavně proto, že mě to baví a získávání všech dovedností je jen dalším benefitem.
Patříš mezi stálice v globálních iRacing soutěžích. Na konci roku jsi absolvoval i globální sérii F4 Esports pod patronátem FIA a skončil celkově na 6. místě ve velice elitní skupině jezdců. Jak sis ten šampionát užil?
Bylo to pro mě těžké, hodně jsem se naučil a vím, že některé věci bych určitě udělal jinak. Kdyby mi někdo nabídl 6. místo před začátkem šampionátu, tak bych to bral všema deseti, ale přece jen v průběhu šampionátu to chvíli vypadalo i na lepší výsledek, a tak je to na konci trochu zklamání. Myslím, že rychlostně jsem měl na víc, ale možná mi občas chybělo i trochu štěstí a zkušeností. Přece jen dvakrát jsem přišel o vítězství až v posledním kole, což mě stálo nějakých 20 bodů, které by stačily na 2. místo v šampionátu. Ale to je jen kdyby. Poučím se, co jsem mohl udělat jinak a příští rok bude třeba lepší.
Docela velkým tématem byl Red Bull Ring, kde jsi přišel o vítězství až na konci, a to předjetím mimo trať. Jak se na tohle díváš? Přece jen, v reálu jsou traťové limity nedotknutelné, ale tady se to (zatím) neřeší. Myslíš, že by mělo?
Samozřejmě jsem byl trochu naštvaný, protože v reálu by tohle neprošlo. Hodně záleží taky na šampionátu, někde to komisaři řeší, někde ne. Na jednu stranu chápu, že v poli s 39 jezdci by takových přestupků řešili za závod několik desítek, na druhou stranu, když tím přijdu o vítězství, je to docela frustrující, protože kdybych tam třeba místo nenechal, tak to skončí kolizí, a když ho nechám, tak mě soupeř předjede mimo trať. Ocenil bych, kdyby to simulátor kontroloval sám a automaticky by za to byla penalizace.
S Lukášem Přádou, dalším velikánem virtuálních závodů, jsi odjel esport sérii IMSA. I tady přišlo celkové 6. místo ve vaší třídě, jak bys zhodnotil vaše snažení? A jak ve virtuálním světě funguje soupeření různých značek aut?
IMSA byla taky velmi kompetitivní a myslím si, že jsme proti velkým týmům udělali s Lukášem maximum. S 6. místem v šampionátu jsme maximálně spokojeni. Po ne úplně vydařeném začátku se nám zbytek šampionátu podařilo zajíždět konzistentní výsledky v TOP 10, což je proti top světovým týmům velmi dobrý výsledek. V tomto šampionátu taky poměrně velkou roli hrálo Balance of Performance – organizátoři se snažili všechna auta vyrovnat pomocí dovažování a ubírání výkonu podle tratí.
Bohužel si myslím, že na první závod se jim to příliš nepovedlo a stálo nás to o něco lepší výsledek v šampionátu. Nechci ale, aby to znělo jako výmluva. Týmy, které před námi skončily, si to zasloužily. Ale těší nás to, že jsme sezónu dokončili jako nejlepší posádka značky Mercedes. Myslím, že jsme ukázali, že čeští sim raceři se ve světě neztratí a mezi top týmy jsme dosáhli na velmi dobrý výsledek.
Loni se spojilo Aditis Racing a WSR, což ti umožnilo vlastně závodit v jednom týmu v reálu i virtuálu. Plynuly z toho spojení pro tebe jako jezdce nějaké výhody? Je to podle tebe možnost, jak posunout sim racing vpřed?
Jsem rád, že se nám povedlo tuto spolupráci uskutečnit. Cílem bylo zviditelnit Aditis Racing jako reálný závodní tým taky na simulátoru, a to ve spojení s WSR – top týmem na simulátorové scéně. Vyvrcholením této spolupráce byl několikadenní event, na kterém se sjeli simulátoroví jezdci z týmu WSR z celého světa a mohli si vyzkoušet auta na reálné trati, konkrétně na brněnském okruhu. Vyzkoušeli si Renault Twingo Cup a Audi RS3 LMS TCR, tedy auto, se kterým jsem loňskou sezónu závodil. Dále dostali také možnost se svézt se závodním jezdcem v Porsche 992 GT3 Cup a následující den pak také autokrosový speciál Kartcross na přerovské trati.
Myslím, že si celý tým tento event maximálně užil a pro simracery to byla jedinečná možnost vyzkoušet závodní auta na reálných tratích. Já jsem si svou roli coache užil a bylo super poznat lidi, se kterými denně jezdím na simulátoru.
Teď už je čas se soustředit na rok 2026, takže co tě letos čeká za závody?
Sezóna 2026 je stále v řešení. Doufám, že se povede sehnat dostatečný finanční rozpočet, abych mohl závodit. Zatím nechci předbíhat, dokud to nebude opravdu jisté, ale určité plány mám a doufám, že se povede je zrealizovat, už se totiž nemůžu dočkat, až budu zase na trati!
