Ve věku 59 let zemřel závodník Alex Zanardi
/ Svět motorsportu zasáhla smutná zpráva o smrti závodníka a paralympijského sportovce Alexe Zanardiho. Ital závodil ve Formuli 1 a stal se dvojnásobným vítězem americké série CART, než jeho kariéru zastavila těžká havárie. Zanardi se ovšem nevzdal, a dokonce vybojoval čtyři zlaté medaile na paralympiádě. Od roku 2020 se zcela stáhl z veřejného života po další vážné nehodě.
V pátek 1. května v italské Boloni zemřela ikona motorsportu i paralympijského sportu. Ve věku 59 let totiž odešel legendární Alex Zanardi, který se stal vzorem a inspirací, a neustále posouval hranice možného i nemožného. Italskému sportovci nyní vzdává hold celý svět.
Zanardi patřil mezi velké talenty italského motorsportu, ale celou kariéru ho provázely vážné havárie, zranění a také smůla. O to větší houževnatost ovšem projevil, a to zejména v letech po takřka smrtelné havárii, kdy přišel o obě nohy. To ho ovšem nezastavilo a nejenže se vrátil do kokpitu, ale slavil úspěchy v paralympijském světě.
Alessandro Leone „Alex“ Zanardi se narodil 23. října 1966. V roce 1990 už získal první mistrovský titul v evropské Formuli 3. Jen o rok později skončil celkově druhý ve Formuli 3000, za což si vysloužil debut ve Formuli 1 v barvách Jordanu. U britské stáje nastoupil na poslední tři závody ještě v témže roce a šlo mimochodem o tu samou sedačku, ve které si při Velké ceně Belgie odbyl svou premiéru v královně motorsportu jistý Michael Schumacher.
O rok později dostal italský závodník šanci u Minardi na tři závody, ale dokázal se kvalifikovat pouze jednou. Až v roce 1993 odjel kompletní sezónu za tým Lotus. Kdysi legendární stáj už byla na pokraji svých sil. Zanardi bodoval jen ve Velké ceně Brazílie, kde dokončil šestý a získal jeden bod. V tréninku před Velkou cenou Belgie měl ovšem vážnou havárii, která mu předčasně ukončila sezónu. Do Lotusu se vrátil v roce 1994, ale na body už nedosáhl.

Zanardi následně zamířil za oceán. V letech 1997 a 1998 posbíral 12 vítězství a získal dva tituly v americkém seriálu CART v týmu Chipa Ganassiho. Tyto úspěchy ho přivedly zpět do hledáčku týmů Formule 1, konkrétně do týmu Sira Franka Williamse, který Zanardiho podepsal na tři roky. Jenže britský tým prožíval těžké období a Zanardimu tehdejší monoposty vůbec nesedly. Ital nezískal jediný bod a na konci sezóny z týmu odešel.
Exkluzivní nabídky práce
Všechny nabídkyTeam Management Support
Car Chief
AO Racing TeamPayroll Analyst
GM Performance Power UnitsPo roční přestávce se vrátil do série CART, jenže 15. září 2001 na německém Lausitzringu ztratil kontrolu nad svým vozem na výjezdu z boxů a roztočil se přímo do cesty skupině monopostů. Došlo k vážné havárii, při které přišel o obě nohy. Zanardimu zachránila život rychlá a precizní akce záchranářů. Téměř hodinu přežil s pouhým jedním litrem krve v těle, jeho srdce se zastavilo sedmkrát a osm dní zůstal v bezvědomí.
„Překvapil jsem sám sebe. Cítil jsem tu největší radost, kterou jsem v životě kdy měl, a to i přes tu šílenou a nepopsatelnou bolest. Ale koho zajímají nohy? Byl jsem naživu a pro mě bylo přirozené se zaměřit na to, co mi zůstalo,“ řekl Zanardi o svém probuzení v berlínské nemocnici.

Tato nehoda houževnatého Itala nezastavila. Sám si sestavil vlastní protézy, které mu dovolily opět žít naplno a v roce 2003 s upravenou formulí CART na ruční ovládání odjel na Lausitzringu 13 kol – přesně tolik, kolik mu v osudném závodě v roce 2001 zbývalo do cíle. Zároveň zajel čas, který by mu vynesl páté místo na startu.
Následně zahájil spolupráci s automobilkou BMW a začal závodit s cestovními vozy. Nejprve absolvoval evropskou sérii a poté i mistrovství světa. Dokonce získal i titul v italském šampionátu. V roce 2006 si opět zkusil vůz F1, tehdy s továrním týmem BMW. V roce 2019 se pak rozloučil se závoděním devátým místem v legendárním vytrvalostním závodě na americké Daytoně.

Současně se ovšem vrhl na para cyklistiku. Zúčastnil se dvou paralympijských her v Londýně 2012 a v Riu de Janeiru o čtyři roky později. Získal čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile, vybojoval také 12 titulů mistra světa a stal se tak hrdinou a inspirací mnoha lidí po celém světě.
„Někdy zapomínáme, co vlastně máme. Vím, že jsem jeden z tisíce lidí, kteří se po takové nehodě dokáží vrátit domů. Ale nejsem žádný superman, nechci, aby to vypadalo, že tohle může dokázat jen někdo, kdo je speciální. Nemyslím si, že nehoda ze mě udělala lepšího člověka. Byl jsem takový i předtím, ale mnohé jsem se naučil a jsem uvnitř bohatší, protože jsem viděl i obrácenou stranu mince,“ řekl Zanardi v jednom z pozdějších rozhovorů.
Jenže jako by těch překážek a smůly neměl už dost a v červnu roku 2020 ho potkala další téměř tragická havárie. Při závodě italského poháru ztratil kontrolu nad svým handbikem a střetl se s nákladním vozem, což vedlo k vážnému poranění hlavy. Po nehodě se zcela stáhl z veřejného života. Trvalo několik měsíců, než opět začal vidět a slyšet a až v roce 2021 mohl opět komunikovat.
Zemřel v Boloni 1. května 2026 ve věku 59 let. Přesně 32 let od chvíle, kdy ve stejné nemocnici svým zraněním podlehl legendární závodník Ayrton Senna po tragické nehodě na italské Imole. Stejně jako Senna byl i Zanardi hrdinou mnoha lidí a také jeho odkaz bude žít ještě dlouho.











