Vše o Super Formuli – historie, technika, pravidla! Co čeká Romana Staňka?
/ Debut Romana Staňka v seriálu Super Formule se blíží! Co je ale tento japonský šampionát vlastně zač? Jak vypadá formát závodního víkendu a s jakými monoposty se vlastně závodí? Přinášíme kompletní informace a kalendář nadcházející sezóny!
Úvodní předsezónní testy má japonská Super Formule za sebou a vše se pomalu chystá na dubnový start šampionátu. Tato populární série bude letos v hledáčku českých fanoušků zásluhou Romana Staňka, který absolvuje sezónu v barvách Kondo Racing.
Roman Staněk zahájil japonské angažmá testy na Suzuce
Historie šampionátu
Na japonských ostrovech patřilo okruhové závodění vždy k nejpopulárnějším formám motorsportu. Když v 60. letech přišla do země vycházejícího slunce samotná Formule 1, hned se Velká cena Japonska stala tamním nejpopulárnějším svátkem fanoušků motorsportu.
Vše postupně vedlo k založení vlastní formulové série v roce 1973 s názvem All-Japan Formula 2000 Championship. Cílem bylo nabídnout tamní obdobu evropské druhé nejvyšší série. Šampionát se tak postupně během let transformoval nejprve v lokální Formuli 2 a na přelomu 80. a 90. let v japonskou Formuli 3000. Šampionátem prošla i řada budoucích hvězd jako Aguri Suzuki, Jean Alesi, Heinz-Harald Frentzen či Michael Schumacher.
V roce 1996 se ovšem promotéři rozhodli jít vlastní cestou a vznikl šampionát Formula Nippon. Ačkoliv se pravidla F3000 a Formule Nippon začaly rozcházet, stále řada jezdců využívala tuto prestižní japonskou sérii jako vstupní bránu do Formule 1. Jenže následně se ekonomické problémy podepsaly na popularitě seriálu. V roce 2005 mimochodem za tým Kondo Racing, za který pojede také Roman Staněk, třikrát nastoupil český závodník Jaroslav Janiš.
Další velká změna přišla v roce 2013, kdy Formuli Nippon nahradil seriál Super Formula, a to s cílem opět navrátit lesk japonskému závodění. Promotéři si dali nemalý cíl stát se nejprestižnějším formulovým šampionátem v regionu, který i ve světě bude hrdě stát po boku Formule 1 a IndyCar. To se skutečně podařilo a během let sérií prošla významná jména jako Alex Palou, Pato O’Ward, Liam Lawson nebo od letošního roku také Kalle Rovanpera.
UPDATE: Finský závodník oznámil, že ze zdravotních důvodů musí zrušit svou letošní účast v japonské Super Formuli. Dvojnásobný mistr světa WRC tak učinil jen dva týdny před startem nové sezóny.
Exkluzivní nabídky práce
Všechny nabídkyTeam Management Support
LN4 FusionCar Chief
AO Racing TeamPayroll Analyst
GM Performance Power Units
Monoposty Super Formula SF23
V šampionátu Super Formule se aktuálně závodí s monoposty SF23 od Dallary, které se používají od roku 2023. Vozy jsou o něco kompaktnější než v případě Formule 1, ale nabízejí vysoký přítlak. Výkonnostně se Super Formule řadí na druhé místo mezi Formuli 1 a IndyCar, jednoznačně tak poráží Formuli 2, ve které Roman Staněk loni závodil.
Vozy pohání přeplňované čtyřválcové motory o objemu 2,0 litru od Toyoty nebo Hondy, které nabízejí výkon 550 koňských sil (408 kW). Týmy mohou využít maximálně dvě pohonné jednotky na celou sezónu, jinak přichází trest 10 míst na startovním roštu. Podobně jako ve Formuli 1, platí i zde omezení průtoku paliva na 90 kg/h.
Průtok paliva, a tedy výkon, se dá ovšem navýšit! Specialitou šampionátu je systém push-to-pass. To se tu oficiálně nazývá Overtaking System, tedy OTS, který při stisknutí tlačítka dočasně zvýší průtok paliva o 5 kg/h. Jezdci mají možnost využít tohoto systému po dobu 200 sekund během závodu. Mezi jednotlivými použitími pak bývá 100 až 110 vteřin dlouhý cooldown, čímž je použití omezeno na jedenkrát za kolo. Délka cooldownu se stanovuje podle okruhu.
Monoposty váží celkem 670 kilogramů, včetně jezdce a kapalin. Závodníkům pomáhá posilovač řízení a mají šestistupňovou převodovku se sekvenčním řazením. Oficiálním dodavatelem pneumatik je značka Yokohama, která dodává nejen slicky, ale i variantu pro mokré závody. Každý jezdec má na závod šest sad suchých pneumatik, z toho tři nové a tři použité, a šest sad mokrých pneumatik.
Závodní formát
Formát závodů Super Formule je postavený tak, aby nabídl skvělou podívanou. Specialitou šampionátu jsou tzv. dvojité závodní víkendy, kdy se závodí v sobotu i v neděli. Všechny závody jsou stejně dlouhé a trvají přibližně 40 až 45 minut. Během závodů je také povinná zastávka u mechaniků, která jsou omezena pouze na výměnu pneumatik. Jezdci mohou zajet do boxů až po otevření okna na zastávky, což bývá kolem čtvrtiny závodu. Boduje vždy jen nejlepší desítka jezdců, bodový systém je však odlišný oproti klasickému FIA bodování.
| Pozice | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Body | 20 | 15 | 11 | 8 | 6 | 5 | 4 | 3 | 2 | 1 |
Super Formule má také odlišný formát kvalifikace. Startovní pole se vždy rozdělí na dvě skupiny po 12 jezdcích, kdy šest nejrychlejších z každé skupiny postoupí do finální druhé části. V případě dvojitých závodních víkendů jsou na programu dvě samostatné kvalifikace, jedna před sobotním a druhá před nedělním závodem.
Letošní výjimkou budou závodní víkendy na okruzích Sugo a Autopolis, kde šampionát vyzkouší nový formát. V něm z druhé části postoupí pět nejrychlejších závodníků do speciální Super Pole. Japonci také v kvalifikaci udělují extra body pro trojici nejlepších.
| Pozice | 1. | 2. | 3. |
|---|---|---|---|
| Body | 3 | 2 | 1 |
Program tréninků se liší podle závodního víkendu. Speciální formát má hned úvodní podnik sezóny na okruhu v Motegi, který nabídne dva tréninky, každý o délce 90 minut. Po zbytek sezóny pak platí, že zatímco dvojité závody mají v pátek dva tréninky na 60 minut, ostatní víkendy nabídnou jeden sobotní trénink na 90 minut a jeden nedělní na 30 minut.
Kalendář
Loňská sezóna nabídla rekordních 12 závodů, které se rozprostřely do 7 závodních víkendů. Šampionát nalákal za rok 2025 téměř 270 tisíc fanoušků. Letos si prestižní japonská série dává za cíl překonat metu 300 000 návštěvníků. V kalendáři nechybí nejslavnější lokální okruhy, včetně Fuji, Motegi, Suzuky či Sugo.
